Jak jsme kryli podruhé

Tak a je to za námi. Dnešním dnem jsme uzavřeli týdenní krycí maraton a bohužel jsme nebyli tak úspěšní, jak jsme si přáli. 

První plán byl - mít štěňátka od Medynky. Jelikož je ale odchov štěňat dost časově náročný, máme děti a nechceme být přes léto zavření doma, takže tuhle štěněcí akci nezvládáme moc často,  jsme se nakonec rozhodli, že když se to povede, tak budeme mít dva vrhy najednou, protože holky se naprosto sladily a začaly hárat ve stejný den. 

Protože máme čtyřměsíční miminko a také je koronavirus, nechtěli jsme jet krýt do zahraničí. Nakonec jsme za ten týden ale i po Čechách najezdili 1.880 km. Poslední dvě cesty tedy zařizoval už jen manžel, protože děti už toho měly dost.

Asi nebudu rozepisovat jednotlivé kroky našeho snažení ( I když jsem to původně měla pro začínající chovatele v plánu), bylo toho tolik, že by to ani nebavilo nikoho číst. Prostě závěr je takový, že i přes naší snahu máme nakrytou místo Medynky Caminu. 

Díky poslední cestě ale už víme, že i Medynka se dá nakrýt, takže příště se to už určitě povede. Jednou si chci od Medynky určitě nechat štěňátko, takže mě tento závěr našeho snažení docela uklidnil. 

Moc děkuji všem zúčastněným. Hlavně chovatelkám, které mi byly oporou po telefonu, majitelkám krycích psů za jejich snahu a hlavně mé rodině, že to dali.. 

Tak teď už jen věříme, že Caminka zabřezne a na vánoce tu budeme mít veselo. :-)